Za dveřmi, kterými jsem už několikrát viděla projít Vollise, se skrývala malá chodba. Byla obdélníkového tvaru. Hned na právo se skrývali dveře, plně polepené plakáty, zpoza nich bylo slyšet zvuky video her a dunivé hudby, do toho křik Vollise. Hry bral opravdu vážně. Naproti mně byli menší spíše dvířka, po nakouknutí jsem zjistila že je to malí záchod. Značně to tam páchlo. To je tak když žije chlap sám. Na zbývající stěně se choulili hned dvoje dveře. Ty naproti Vollisového pokoje skrývali další pokoj. Byl o něco menší než obývák, jelikož tam byla tma moc jsem toho neviděla, jen postel a nějaké skříně. Nechtěla jsem šmejdit tak jsem zase zavřela a vydala se do posledních. A opravdu ty už byli od koupelny.
Byla to malá místnost, sprchoví kout skrýval jen dva kohoutky a sprchovou hlavici. Na přišroubovaném plastovém stojánku pak bylo jedno mýdlo a pánský šampón z kopřiv. Vedle koutu bylo umyvadlo nad kterém bylo zrcadlo, jen malé ale stačilo to. Na umyvadlu stál kelímek a v něm jeden kartáček. Po chvíli jsem zjistila, že zrcadlo je otvírací. V něm se schovávali cigarety. Trochu mě to překvapilo, ale je to vlastně jedno. Když jsem zrcadlo zavírala, nemohla jsem si nevšimnout té dívky v zrcadle.
Měla dlouhé blonďaté vlasy, které byli značně mastné a rozcuchané. Neměla zrovna výrazné čelo, ani moc výrazné obočí. Pod ním se skrývali hnědé oči které se mi zdáli zvláštnější než normálně. Rty jsem neměla výrazné, takové světle narůžovělé. Zdála jsem si jiná, teda když nepočítám to jak jsem byla ušmudlaná. Ale bylo v tom ještě něco, připadala jsem si krásnější. Sama sebe jsem nikdy za krásnou nepovažovala, byla jsem štíhlé postavy, ale ne zrovna typ na který se kluci lepí, tolik sebevědomí mi chybělo.
Už jsem nechtěla ztrácet čas, a tak jsem si vlezla do sprchy. Po osprchování a použití mýdla se šampónem jsem se oblékla do oblečení které mi Vollis dal.
Hned jsem šla do obýváku, ještě jsem si sušila vlasy. Na pohovce pořád Christopher spal, ve stejné poloze jako když jsem odcházela. Před pohovkou seděl Vollis na zemi a koukal na televizi, když mě slyšel koukl na mě.
"Hele pojď se podívat, tohle opakují už nějakou dobu" Kývl k televizi. Rozešla jsem ke k němu a zůstala stát když jsem ve správách viděla svoji fotku.
"Zapni zvuk, prosím" Pobídla jsem ho a s otevřenou pusou sledovala jak reportérka mluví o mém únosu. Byli tam záběry na tu ženu s gangu Demonus, tu od přepážky, blonďatou. Mluvila o tom že jsem přišla zaplatit složenky a jeden deviant mě unesl z banky. Ona u toho i hrála pláč. Video z bezpečnostní kamery, kde je záběr na Christophera když se mnou v náručí utíká, mě naprosto odzbrojil. Sedla jsem si na gauč a tím probudila Christophera. Ten se jen převalil a koukal těkavě na mě a na Vollise, zřejmě chtěl vysvětlení co se děje, že jsme oba tak vyjevení. Když viděl zprávy, moji fotografii a video, vyskočil na nohy.
"Mělo mi být jasné, že do toho zatáhnou i lidi." Vrčel a přecházel po pokoji.
Já pořád jen sledovala zprávy, pořád se tam opakovalo to samé.
Potom se objevila údajně nová aktuální zpráva o "unesené dívce". Měli najít naše těla ve shořelém domě. Byli tam zase záběry ještě doutnajícího skladu. "Není to ten jak jsem tam byli poprvé?" Zeptala jsem se. "Ovšem, že je. Spálili ho a tvrdí že jsou to naše těla. Alespoň nás nebude policie hledat." Přikývl a zase si sedl, už trochu klidnější. Vollis vypl televizi a já za to byla ráda. Vstala jsem a chvíli zaváhala.
"Půjdu udělat něco k večeři, co vy na to?" Nadhodila jsem a zamířila ke dveřím. Ještě jsem se však otočila abych viděla co mi na to řeknou.
"Asi tam nenajdeš nic z čeho by to šlo" Upozornil mě Vollis. Christopher se jen usmál a vstal. "Půjdu ti pomoct, jinak zase usnu." S tím mi otevřel dveře. Vešla jsem do kuchyně. Byla zhruba stejně velká jako obývák, bohužel to nešlo přes nepořádek přesně poznat.
"Já si říkala, že mužské doupě nemůže být tak uklizené" Zavrtěla jsem hlavou a zastavila se nedaleko kuchyňské linky. Ta se pod náporem věci málem prohýbala.
"Vollis uklízel dřív než si se probrala, poprvé zde má ženu tak chtěl udělat dojem." Uchechtl se Christopher. "Asi by jsme měli prvně uklidit" odtušil potom.
"Rozhodně tu musíme uklidit." Přikývla jsem a začala skládat nádobí na jednu hromadu a krabice od pizzi, spolu s prázdnými plechovkami od energetických nápojů.
Trvalo to alespoň dvě hodiny, než jsem to trošku poklidili. Byla to ale docela sranda. Povídali jsme si a vymýšlely jak by to vypadalo kdyby sem na kráčela prsatá blondýnka a chtěla chodit s Vollisem. Dospěli jsme oba k názoru, že by to Vollis neudýchal a omdlel. Několikrát jsme se vzájemně dotkli kůží. Vážně se nám rozsvítili kůže, ale jen jemně. Nevím jestli si toho všiml ale já vždycky ucukla.
Nakonec jsme měli natolik uklizeno, že jsme se pustili do vaření, Vollis měl pravdu. Neměl tady skoro žádné jídlo. Našli jsme jen špagety a omáčku.
"Tak nám asi nic jiného nezbyde" Usmál se na mě Christopher. Nevím jestli je to oboustranné, ale já se v jeho blízkosti cítila bezpečně a velmi příjemně.
"To zvládneme" Přikývla jsem. "Zítra budeme muset jít nakoupit, alespoň potraviny. Máme vůbec nějaké peníze? Pokud se vám nebude chtít půjdu sama, nevydržím být někde zavřená." Mluvila jsem mezi tím co jsem do umývala poslední kastrol od něčeho velmi odolného. Když jsem však zvedla hlavu málem jsem ho pustila zpátky do dřezu. Christopher na mě koukal, naštvaně, zuřivě možná i nechápavě. Rozmáchl rukami a já dalším leknutím odskočila a pustila kastrol na zem….
Pokračován příště…